Oko za oko a svět je slepý.- Gándhí

tropické deštně pralesy-plíce Země

30. dubna 2009 v 17:33 | ♥=karamelka=♥

Amazonské pralesy umírají V hlubinách amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny, jejichž účinné látky by člověku mohly pomoci léčit rakovinu nebo AIDS. V lednu 1998 postihly amazonskou Roraimu největší požáry v celé její dosavadní historii. Více než 40 000 čtverečních kilometrů pralesa a savan se během jediného měsíce proměnilo v mrtvou poušť. "Oheň se zcela vymknul kontrole, hoří tu úplně zelený prales," hlásí zoufalý Reinaldo Barboza, vědec z institutu INPA, jež sídlí v Boa Vista. "Požáry už zasahují do rezervace, kde žijí Yanomani - nejprimitivnější indiánský kmen na světě." V té chvíli si v brazilském Rio de Janeiru vzdáleném tisíce kilometrů odtud chystá svůj baťoh Paulo Adário z Greenpeace. Hlavně na nic nezapomenout! Přenosný počítač, modem, telefon, mačetu a foťák. Nesmí chybět léky proti malárii a sérum proti hadímu uštknutí. V ústředí Greenpeace v Amsterdamu zvoní celou noc telefony. Rozbíhá se akce, jež možná už zanedlouho vyústí v jednu z největších kampaní v historii této organizace. Zachraňme amazonské pralesy! Zázračné pralesy Více než 80 procent původních pralesů naší planety bylo už úplně zničeno. Pouhá jedna pětina doposud přežívá. Avšak polovina z toho, co nám ještě zbylo, je nyní ohrožena - díky těžbě dřeva, intenzivnímu zemědělství, důlnímu průmyslu, povodním a požárům. Deštné pralesy jsou přitom zázračné, z větší části dosud neprobádané ekosystémy, v nichž podle odhadu odborníků žije téměř 90 procent veškerých živočišných a rostlinných druhů naší planety. Amazonský deštný prales je největší původní prales, který na naší planetě ještě zůstal. Vyskytuje se zde téměř 1000 druhů ptáků a 30 druhů opic. V řece Amazonce žije více než 3000 druhů ryb. Jsou zde dva druhy říčních delfínů a také aligátoři, želvy a neobvykle gigantické vydry. V hlubinách amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny jejichž účinné látky by člověku mohly pomoci při léčbě nemocí srdce, rakoviny nebo virových chorob typu AIDS. Amazonie je také domovem pro více než dvacet miliónů lidí. Někteří z nich dosud neměli kontakt s rozvinutým světem a patrně si nejsou vědomi toho, že jejich přežití je nyní v ohrožení. Velikost amazonské pánve si lze těžko představit. Vešla by se do ní celá Západní Evropa a většina Spojených Států. "Když naší kancelář v Riu navštíví někdo od vás z Evropy, prohlédne si nejprve město a pak většinou navrhne, abychom se šli podívat někam do pralesa," přibližuje vzdálenosti v Amazonii Paulo Adário. "Musím mu vždy složitě vysvětlovat, že k tomu je třeba nejprve koupit si letenku za 1000 dolarů a pak nejméně 6 hodin letět letadlem." Odlesňování Amazonské pralesy jsou dnes káceny tempem, z něhož se člověku tají dech. Díky satelitnímu výzkumu máme k dispozici poměrně velmi přesná data. Jen za poslední rok (období 1997/1998) bylo v Amazonii vykáceno 16 838 čtverečních kilometrů pralesa, což je plocha, která se svou rozlohou rovná polovině Belgie. To je 27procentní nárůst oproti předchozímu roku (období 1996/1997). Do toho se však nepočítá prales, který padne za oběť požárům (jen v Raroimě shořelo loni přibližně 13 000 čtverečních kilometrů původního deštného pralesa). Odhaduje se, že 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii je ilegální. Brazílie nemá zdroje ani zaměstnance, kteří by dohlíželi na těžební průmysl. Mnoho společností těží dřevo bez povolení, těží se v chráněných oblastech, přičemž dřevo se ilegálně splavuje po řekách přes hranice. Obrovské nadnárodní společnosti z Asie, Evropy a Severní Ameriky se nyní zaměřují zejména na ty nedotčené plochy Amazonie, které ještě zbývají. Sedmdesát procent skončí v drtičkách Někdy se problém kácení v Amazonii záměrně bagatelizuje. Z obrovské plochy pralesů je prý zatím odlesněna pouze malá část. Jaká jsou však fakta? Od příchodu Evropanů v roce 1500 až do roku 1970 bylo z brazilské části amazonského deštného pralesa vykáceno pouhé 1 procento plochy. Za posledních 30 let však ztráty dosáhly již celých 14 procent! Od ledna 1978 do srpna 1997 (za necelých dvacet let) bylo v Amazonii vykáceno 553 086 čtverečních kilometrů deštného pralesa, což je území větší než celá Francie a sedmkrát větší než Česká republika. Destrukce pralesa má často absurdní charakter. Těžba pralesních velikánů slouží k výrobě takových dřevěných produktů, jako jsou překližky a řezivo pro stavební průmysl. Neuvěřitelných 70 procent veškerého dřeva je zničeno v drtičkách a skončí jako dřevěný odpad nebo piliny. Paulo volá o pomoc Dne 31. března 1998 poslal Paulo Adário z hořících pralesů tuto zprávu: Drazí přátelé, píšu vám jménem lidu Yanomani. Je to nejprimitivnější kmen na světě, který tu dosud žije na úrovni doby kamenné. Yanomani jsou nyní v akutním nebezpečí a potřebují vaši pomoc! Požárům v Amazonii se dostalo široké publicity, avšak oblast, kde žijí Yanomani, je příliš vzdálená a indiáni nedostali žádnou konkrétní pomoc. Cítí se v hořícím pralese úplně opuštění a nezbývá jim, než přihlížet, jak odsud zvířata prchají, zatímco se plameny hrozivě přibližují. Yanomani nerozumějí tomu, co jsou to klimatické změny, ale vidí, že jejich řeky v poslední době vysychají jako nikdy dříve. To vše vytváří podmínky pro rozšířování malárie - nemoci, kterou ve své historii nikdy nepoznali, dokud se nesetkali s bílou rasou. Jsem nyní v maloca Novo Demini. Žije zde 150 Ya-nomanů, ale 36 indiánů už onemocnělo malárií falciparum - nejnebezpečnějším typem malárie vůbec - a 16 lidí dostalo malárii vivax. Jejich náčelník Joao Davi je velmi rozzuřen. Včera mi řekl, že z toho ohně začínají bláznit už i hadi. Potřebujeme tu okamžitě nejméně 10 000 kapslí Mefloquina a 100 dávek lyofilizovaného séra Antiveninu. Srdečně vás všechny zdravím, Paulo. Obřad přivolávání deště Paulo se pohybuje v hořícím pralese sám společně s fotografem a kameramanem Greenpeace. Chtějí přinést svědectví o indiánech, kteří se tu pokoušejí přežít požár. Plameny stále sílí. Nakonec je s Paulovou skupinou přerušeno spojení. Po několika dnech však Cristina Bonfiglioliová e-mailuje dobrou zprávu: Mluvila jsem dnes s Paulem. Řekl mi, že včera v noci přiletěli na pomoc Yanomanům dva náčelníci z kmene Kaiapó a předvedli obřad přivolávání deště (The call-for-the-rain dance). Hádejte, co se stalo? Nad Boa Vista, hlavním městem Roraimy, dnes leje jako z konve. Navzdory všemu úsilí vlády jsou indiáni jediní, kdo je schopen něco podniknout, aby zachránil pralesy. Zachránit amazonské pralesy! Greenpeace chce pomoci zachránit Amazonii pro další generace. Proto nyní zřizuje svou základnu přímo v srdci deštných pralesů. Jedním z cílů kampaně bude pomoci najít zdejším národům šanci, jak se uživit. Domorodci zde žijí po tisíce let a využívají prales přijatelným způsobem. Potřebujeme se od nich učit. Indiáni jsou schopni se živit například sbírání pryže z kaučukovníkových stromů. Uvažuje se o výrobě speciálních kaučukových podložek pro počítačové myši, jejichž koupí by zájemci na celém světě mohli podpořit kampaň na záchranu Amazonie. Šancí pro domorodce je i obchodování s ovocem, ořechy a rozvoj ekologické turistiky. Zachránit amazonský prales znamená zachovat všechny možnosti otevřené. Jen za minulý rok byl v Amazonii vykácen prales o rozloze přibližně poloviny Belgie. skytuje se zde téměř 1000 druhů ptáků a 30 druhů opic. V řece Amazonce žije více než 3000 druhů ryb. Jsou zde dva druhy říčních delfínů a také aligátoři, želvy a neobvykle gigantické vydry. V hlubinách amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny jejichž účinné látky by člověku mohly pomoci při léčbě nemocí srdce, rakoviny nebo virových chorob typu AIDS.



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 uio uio | 1. února 2011 v 12:38 | Reagovat

:-!  :-!  :-|  :-|  :-x  :-x  :-x

2 duopetra duopetra | 1. února 2011 v 12:39 | Reagovat

dobrý :-!  :-!  :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama