Oko za oko a svět je slepý.- Gándhí

2. kapitola V REALITĚ NEPŘEŽIJEŠ

1. května 2009 v 11:42 | ♥=karamelka=♥
A JE TU 2. KAPČA

poslední věta v minulé kapitole:Nenápadně jsem se zeptala co se stalo a odpoívěd´mi málem vyrazila dech.

Policista mluvil tak nesrozumitelně že jsem moc nepochopila porozuměla jsem jen dvoum slovům,,zabila se" z toho bytu vyšel další policista nejspíš nechal otevřené dveře tak má zvědavost byla větší než strach co uvidím.Pomalu a nenápadně jse pootevřela dveře, a viděla jsem nejspíš to co jsem vidět neměla.Krev byla všude kam ste se jen podívali rychle jsem vyběhla a uvědomila jsem si že nestihnu autobus do práce utíkala jsem co mi síla stačila ale nestihla jsem to.To mi ten den pěkně začíná pomyslela jsem si když jsem volala jsem manželovi aby mě tam odvezl .Bohužel měl pohovor a tak jsem si musela stopnout .Neštěstí bylo že nikdo normální nezastaví blondýně s krátkou sukní a bůch ví co ještě, to bych musela mít na zádech nalepenou cedulku s nápisem jsem advokát.Když po 10ti minutách stopování mi zastavila malé auoto s nějakou paní kolem ... kolik by jí asi tak mohlo být pomyslela jsem si.Zdvořile jsem pozdravila a zeptala jsem se jestli náhodou nejede tím a tím směrem a náhodou jela!Byla jsem štastná že aspon do té práce dorazím, i když o 1 hodinu později.Cestou žena nepromluvila ani slovo.Podezíravě jsem si ji měřila od hlavy až k patě. měla vytahané džíny a starou bundu snad z 17. stol .Ona byla celá taková divná bylo vidět že je více než zanedbaná ale byla čistá jako já.věk se ale nedal vůbec odhadnout mohlo jí být 20 ale i 50.po 20ti minutách jízdy jsme konečně zastavily zdálo se mi že to bylo nejdelších 20min v mém životě .5ekla jsem naschledanou a poděkovala jsem , na víc mi nezbylo času. Když jsem vstoupila do budovy byla prázdná úplně prázdná nikdo tam nebyl ani ten milý pán co vždy sedí u vrátnice tam nebyl .Mé kroky se rozléhaly po celé budově a když jsem zavolala je tady někdo? uslyšela jsem jen ozvěnu.Potichu jsem prolezla všechny kancle ale tam také nikdo nebyl .Že by byl svátek nebo nějaké volno?Byla jsem tak vystrašená že jsem se rozběhla do ulicea byl to ještě větší šok ulice byly prázdné jako kdyby tam nikdo nikdy nebyl všechnoi se zastavilo jen já na celém světě!Marně jsem volala ale nikdo neodpovídal sedla jsem si na schody a poslouchala jsem vrzání polorozpadlého parapetu.


pokračování příště!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama